Metoda monitoringu účinnosti ochrany proti padlí révy bezpilotními prostředky: Metodika

Padlí révy, způsobované houbou Erysiphe necator, patří v současné době mezi houbové patogeny s nejvýznamnější hospodářskou škodlivostí u révy vinné. Padlí révy není původní „evropská“ houbová choroba, ale rozšířila se do Evropy v 19. století ze severní Ameriky. V krátké době potom způsobovala velmi významné škody na odrůdách révy vinné (Vitis vinifera). Vývoj a škodlivost této choroby se měnila v závislosti na klimatickém vývoji. Současné období klimatické změny je velmi příznivé pro rozvoj padlí révy. Delší periody teplého a suchého počasí, doprovázené vyšší vlhkostí vzduchu vytváří příznivé podmínky pro rozvoj houby. Na hroznech a révových keřích tak mohou tak vznikat ekonomicky významné škody. Výrazné napadení hroznů negativně ovlivňuje kvalitu hroznů a také organoleptické vlastnosti vína. Prevenci a ochraně proti padlí je proto třeba věnovat zvýšenou pozornost. Prevence spočívá v hodnocení podmínek stanoviště a uplatnění metod prognózy a signalizace padlí révy. Následná ochrana je pak založená na zelených pracích, které umožňují ovlivňovat mikroklima listové stěny, na výběru vhodných odrůd ve vztahu ke stanovišti a na metodám přímé ochrany. Přímá ochrana je založená na využívání fungicidů nebo ekologických přípravků. Fungicidy používané k ochraně proti padlí révy výrazným způsobem ovlivňují riziko vzniku rezistence houbového patogenu k účinné látce fungicidu. Fungicidy se systémovou účinnou látkou se potom často stávají neúčinné, protože se patogen dobře adaptoval na působení této účinné látky a může tak dále přežívat na révě vinné. Metodika monitoringu účinnosti ochrany proti padlí révy je proto velmi důležitá - z pohledu ekonomické rentability, kvality konečného produktu, ale také udržitelného vinohradnictví.